|
|
Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury
Horská, Kateřina ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Václavík, David (oponent)
Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...
|
|
|
Současný český neo-šamanismus a jeho vliv na život praktikujících
Ekinovičová, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce je věnována neo-šamanismu, lidem, kteří se jím zabývají a jeho vlivu na jejich každodenní život. Zaměřila jsem se na "neprofesionální šamany", tedy takové lidi, kteří šamanismus využívají pro své potřeby nebo pro potřeby své rodiny a přátel, ale nenabízejí své služby veřejnosti, nevedou šamanské semináře apod. V rámci svého výzkumu jsem se zúčastnila několika takových šamanských seminářů a ke sběru dat jsem využila hloubkových rozhovorů s lidmi, které tyto semináře také navštěvují nebo v minulosti navštěvovali. Z těchto rozhovorů vzniklo pět kategorií, které shrnují mé poznatky a které mají za úkol přiblížit čtenáři vnímání světa těchto lidí. Zaměřila jsem se na okolnosti, které lidi k šamanismu přivedly, na to, co je na něm zaujalo, největší podíl analytické části je věnován některým aspektům běžného života mých respondentů a roli, jakou v nich šamanismus hraje. Jeden z výstupů je věnován přirozenosti, s jakou respondenti přijímali informace, kterých se jim na úvodním šamanském semináři dostávalo a na závěr jsem přidala několik řádek o pochybnostech, které lidé někdy cítí vůči tomu, co v rámci šamanských cest prožívají. Klíčová slova: Šamanismus, neo-šamanismus, každodennost, sekularizace
|
|
|
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
|
|
|
Kambo a jeho mnoho tváří
Civišová, Dagmar ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se antropologickou optikou zabývá stromovou žábou nazývanou Kambo, žijící v severozápadní Amazonii. Žába produkuje při podráždění voskovitý sekret, který se ze zvířete stírá a následně se využívá po celém světě pro svůj léčebný potenciál. Žába je zkoumána v základním konceptuálním rámci, jímž je modernita, globalizace a difúze kulturních prvků. Práce sleduje vliv Kamba na různorodé aktéry. Z globální sítě Kamba se práce soustřeďuje na uzly Amazonie a Česka. Kambo není jen nositelem biochemických reakcí, ale i socio-materiální entitou, součástí rituálu, ziskem, cirkulací zážitku, či součástí nejrůznějších technik kultivace vlastního já, které popisuje ve svém pozdějším díle Michel Foucault. Kambo se účastní tvarování lidské subjektivity, takže tato práce za pomoci etnografického výzkumu odpovídá na otázku, kam až Kambo sahá. Výsledky ukazují, že Kambo je mezníkem v životních trajektoriích respondentů, jimiž byli především praktikanti a uživatelé Kamba ovlivnění hnutími New Age, a pro které má látka význam univerzálního léčivého elixíru celé řady fyzických i psychických problémů. Pomocí etnografického výzkumu je přístup ke Kambu porovnáván se skupinou lidí Matsés, jež žije v původním prostředí Kamba a používá jej bez ceremoniálních praktik především jako pomůcku k lovu. V...
|
host ::
RSS.